Psaní knihy

Jan Řezáč

-

3.12.24

-

čtení na 13 minut

Jednou za čas se mě někdo zeptá, jestli sám píšu tyto newslettery.

Jednou za čas se mě někdo zeptá, jestli jsem napsal Web ostrý jako břitva.

Teď si představte, že bych odpověděl NE.

V případě newsletterů? Člověk pokýve hlavou. Řekne, že mám zkušený tým lidí. Že jsme schopni vyplodit 2× měsíčně text, co dává hlavu a patu. Řekne, že to mám dobře zorganizované. Pochválí můj leadership.

V případě knihy? Jsem lhář a podvodník.

Naše newslettery jsou také podepsané jako Jan Řezáč. Kniha… odborná kniha… je úplně jiná hra. Nemůžete být autor, když jste to nenapsal! Jste lhář a podvodník!

Dnes projdeme

👉 mýtus osamělého autora knihy,

👉 proč píšu,

👉 stav knižního trhu,

👉 rozvášněný dav

👉 a důsledky toho všeho.

Protože ty důsledky nás ovlivňují všechny. Celou naši kántry fór dz fjůčr. K horšímu.

Školství

Máme sdílenou zkušenost. Všichni jsme ve škole psali slohovky. Dostanete pár hodin. Musíte vyplodit souvislý text. Napoprvé. Rukou. Někteří z nás psali bakalářku nebo diplomku. Opět sami, protože to tak vyžaduje škola.

Máme sdílenou zkušenost. Napsat delší smysluplný text je náročný úkol! Když je to na jeden zátah, tak je to peklo. Musíme to zvládnout sami! A možná dostaneme i jedničku.

Díky této sdílené zkušenosti máme jasnou představu, jak vzniká odborná kniha.

Autor

Osamělý autor si sedne ke stolu, smočí brk v inkoustu a pak knihu ideálně na jeden zátah přepíše na pergamen. Z hlavy. Je to pro něj obrovská výzva. On ji překoná a díky tomu se stává autorem. Zaslouží si to. Je to hrdina.

První verzi Webu ostrého jako břitva jsem psal rok. Psal. A psal. A psal. Napsat delší smysluplný text je náročný úkol! První verze knihy měla blbou vlastnost. Byla nečitelná.

Zároveň mé skoro třicetileté já mělo taky blbou vlastnost. Ego velikosti menšího mrakodrapu. Ego je super, protože máte odvahu dělat věci. Což neznamená, že odvádíte dobrou práci. Naštěstí mi v nějakou chvíli došlo, že potřebuju pomoc.

Odbornou knihu nepíše osamělý autor. Odborná kniha vzniká jako týmová práce. Každá by měla mít na obálce jméno autora… a k tomu magickou formulku _____ a kolektiv.

Na Webu ostrém jako břitva se reálně podílelo asi 10 lidí… oponenti, editoři, korektoři, ilustrátoři, grafičtí designeři. Na obálce je moje jméno. Mám na to právo, protože jsem dal dohromady ten první naprosto nečitelný nástřel. Pak ten druhý. Třetí. Ty už vznikaly na základě práce hromady lidí. Napsat delší smysluplný text je náročný úkol!

Někteří autoři knihy píšou. Jiní knihy diktují a pak si upravují svůj přepis. »Třeba jako já u tohoto newsletteru, protože mě téma napadlo při rytí na zahradě.« Jiní autoři diktují svoje příběhy a někdo ty příběhy pak přepíše. Někteří přibírají další lidi, aby napsali knihu s nimi.

Zapomeňte na mýtus osamělého hrdiny. Faktická míra zapojení autora do tvorby odborné knihy je vysoce individuální. O psaní beletrie nic nevím, zůstaňme v oblasti odborné literatury.

Psaní

Já si svoje texty píšu sám. Psaní mi umožňuje prozkoumávat téma. Web ostrý jako břitva je vlastně vedlejší produkt mojí snahy, kdy jsem si urovnával myšlenky o moderním přístupu k digitálnímu designu.

Byznys-žena. Elegantní sako. 51 let. 30 let zkušeností v oboru. Chce pomoct mladší generaci. Aby se v tom neplácali stejně jako kdysi ona. Celý život dělala byznys. Má vyděláno. Lítá první třídou. A nikdy v životě nenapsala nic moc delšího než e-mail. Protože celou dobu dělala byznys.

Jasně, může natáčet podcasty nebo tiktoková videa. Nechce. Dává jí smysl kniha. Asistent najde vhodnou ghostwriterku. Ta s ní sepíše knihu. Je to skvělá kniha plná zkušeností. Napsaná ghostwriterkou, která 30 let píše… takže se čte lidem skvěle! Ilustrace udělá profi ilustrátor. Byznys-žena navíc přidá nějaký ten milion do marketingu. Ovlivní celou generaci nastupujících podnikatelů.

A je to podvodnice a lhářka. Protože je na obálce sama.

Trh

Realita knižního trhu je děsivá. Autor dostane 4-8 % ceny knihy. »Prý je to už lepší… tohle je reálná zkušenost mě a mojí ženy z minulé dekády… celkem máme 6 vydaných knih.« Kniha stojí 500 Kč. Pro autora tedy až 40 Kč z prodaného výtisku. Z tisíce prodaných kusů máte 40 000 Kč. Před zdaněním.

Chcete bestseller? Připravte si statisíce až miliony. Buď cash, nebo vlastní energie. Napsat delší smysluplný text je náročný úkol! Prodat v naší zemi 10 000 a více knih je výrazně těžší.

Musíte zaplatit ten tým 10 lidí. Při troše štěstí jsou to kamarádi, takže jim budete jen „dlužit“. Musíte knihu zpropagovat. Když to necháte na běžném vydavatelství a nic neuděláte, tak kniha zapadne mezi tisíci dalšími. Vydavatelství z mé zkušenosti jedou na kvantitu. Buď se kniha chytne, nebo ne. Nevyšlo to? Další prosím. Vy máte naopak jen jednu šanci.

Psaní odborných knih je dobrovolnická činnost. Je vysoká šance, že napíšete knihu a neštěkne po ní pes. Pokud očekáváte, že vám kniha byznysově pomůže… tak je HROMADA efektivnějších, levnějších, rychlejších možností, jak dělat marketing. Na trhu je spousta úspěšnějších podnikatelů než já. Mimo jiné to může být tím, že já píšu a oni podnikají. 😈

Zapomeňte na knihu jako marketingový nástroj pro vaše podnikání. To funguje jen pro úzký kruh šťastlivců a šílenců zároveň. Těch pár autorů, co své odborné knihy skutečně opakovaně vyprodali, do nich vložilo obrovské množství energie. Je mnohem pravděpodobnější, že budete mít tisícovku knih ve sklepě. Nebo je tam bude mít vaše nakladatelství. Přece to nevyhodíte. A pomalu je odprodáte kus po kusu. Nebo v tom sklepě shnijí.

Dav

Osamělé psaní diplomek. Mýtus hrdinského autora s brkem. Démonizace ghostwritingu. Co nám to přináší? Méně zkušených lidí napíše knihu. Jen kvůli takové blbosti, že neumějí psát. Napsat delší smysluplný text je náročný úkol! Takže místo toho raději letí na Bali a nedělají nic.

Kántry fór dz fjůčr. Kántry, ve které rozvášněné davy efektivně brání předávání know-how mladším generacím. Kántry, ve které všichni furt vymýšlíme kolo. A můžeme si za to sami.

Myslete na to, až budete příště soudit nějakou autorku, že to nezvládla všechno sama. Já jsem to taky nezvládl sám. A to píšu rád a často. I tyhle newslettery.

Otázky a odpovědi

Napsal jsi teda Web ostrý jako břitva?

Po tomhle newsletteru by vám mělo dojít, že je to fakt špatná otázka. A dokud si budeme pokládat takové otázky, tak se jako společnost dopředu neposuneme. Mnohem lepší otázka je… pomohla vám ta kniha? Ovlivnila vás? Měla pro vás přínos? To se počítá.

Řekněte o knize ostatním, protože autor to dělá jako dobrovolnickou činnost bez ohledu na faktickou míru jeho zapojení! Tak ať má aspoň na kafe. Jinak, ano, napsal jsem tu knihu. Jen já. Sám. Brkem na pergamen. Na jeden zátah. Z hlavy. Tak jako všichni správní autoři.

Vrátila se ti energie vložená do knihy?

Ano, mně ano. Potíž je v tom, že hřbitovy zapomenutých a neprodávaných knih nikdo nevidí. Já to budu mít s příští knihou jednodušší. Až budu mít chuť zase dobrovolničit. Kdyby nebylo těch dalších 10 lidí, tak Web ostrý jako břitva nikdy neprorazí šedí knižního trhu. Dnes to vím. Tehdy jsem to nevěděl. Nepište knihy kvůli marketingu. Pište knihy, protože chcete ovlivnit společnost.

Mělo by být na obálce knihy i AIčko?

Jasně, všichni na obálku! Autor, který nepoužije při psaní knihy generativní AI se za mě dneska střílí do nohy. AI je nástroj. Je to jako používat vyhledávač. Tuhle knihu jsem psal v Microsoft Word a jednou za čas jsem Googlil by měla být povinná věta těsně za poděkováním pro spolutvůrce. Mimochodem tenhle newsletter píšu v Notion. Teď už to víte. Doufám, že vám to pomohlo. A do mailingu ho sází kolegyně. I ten newsletter by měl končit Jan Řezáč a kolektiv.

Ghostwriteři by měli být na obálce!

To není otázka. To je postoj. Postoj, co odradí lidí, kteří mají co říct a zároveň neumí psát. Protože pak bude dav těch milých lidí tam venku říkat věci jako: „Vona je tam teda napsaná jako autor, ale psala to ta druhá.“ Mně to přijde jako pěkně neužitečný postoj. Nepomáhá nám jako společnosti. Degeneruje nás. Chcete se na tom podílet?

Ale člověk by měl napsat knihu sám!

Další neotázka. Kdybych napsal Web ostrý jako břitva jako osamělý kvazi-hrdina, tak by rozhodně tolika lidem nepomohl. Pište odborné knihy. Diktujte je. Nechte je psát ghostwritery. Sdílejte svoje zkušenosti, teorie, myšlenky. Ať ten příští vynález, revoluce, změna… vznikne v České republice.

Čím víc knih bude tam venku, tím víc tam bude i těch skutečně přínosných. A to potřebujeme.

„A new scientific truth does not triumph by convincing its opponents and making them see the light, but rather because its opponents eventually die…“
– Max Planck

Nejbližší akce

➡️ 7. 1. 2025 webinář Web v roce 2025

➡️ 14. 1. 2025 poprvé zavádíme Facilitační leadership

➡️ od 3. 2. 2025 trénujeme Strategický design (+ další 2 termíny do konce roku)

➡️ 17. 2. 2025 webinář Strategie

➡️ 10. 3. 2025 webinář 12 dovedností designera

➡️ od 26. 3. 2025 rozvíjíme Strategické myšlení (PLNO, využijte další 2 termíny do konce roku)

Vzdělávání vlastním tempem

➡️ Strategický design: samostudium

➡️ Strategické myšlení: samostudium

➡️ celoročně AI Univerzita

Čtení na víkend

Clinging Desperately to a Metaphor

V letech 2000 až 2007 získalo 10 % nejbohatších Američanů 100 % průměrného růstu příjmů. Zbylých 90 % nezískalo nic. Taky vám přijde, že bychom měli řešení tohoto drobného problému nechat na volném trhu? Ursula K. Le Guin kritizuje kapitalismus. Krátce a nemilosrdně.